Jak jsem je dal dohromady

Pořízení druhého papouščího kamaráda

Co se týče "správného" postupu, měl by nově příchozí papoušek být v karanténě, aby náhodou nepřinesl nějakou nemoc na papouška(y), které už máme doma. Ale který mazlíčkář tohle vydrží, že. Ani já to nevydržel a karanténu neplánoval, ale upozorním na to. Já počítal s tím, že když jsou od stejného chovatele, že prostě bude zdravý. Určitě je ale nutné mít zpočátku 2 klece.

Ártíka jsem přivezl nějak kolem 14. hodiny domů, vzal jsem si schválně kvůli nim i na následující týden dovolenou :D kdyby byl nějaký problém a musel bych je sbližovat nějak postupně. Jo, možná také záleží, jestli bude nově příchozí papouščí kamarád, partner ručně dokrmený nebo odchovaný pod rodiči - pokud pod rodiči, bude těžší ochočování, ale mělo by se to také zvládnout.

​Seznamování dvou papoušků

Pouštěl jsem ten den každého vždy zvlášť... třeba po 15ti minutách... jednoho, pak druhého, až jsem je pak pustil společně. R2, ač mu byly skoro 4 měsíce (Penny byly 3 měsíce, když jsem ji přivezl), tak R2 byl mnohem větší nemotora a ještě neměl pořádně natrénované létání. Potíž byla i v tom, že R2 je prakticky od začátku více agresivní, ale oni dva si sedli spolu hned :) Hlídal jsem je, sám jsem měl strach, když se člověk různě všude dočte, jak si dokáží třeba i uštípnout prst. Takže... po asi 4 vypuštěních každého zvlášť, jsem je pustil společně, ale furt je velmi bystře sledoval a dost možná i z přehnané obavy od sebe chvílemi odháněl. Přeci jen Penny byla můj první papoušek, moje první zvířátko vlastně celkově, Ártů druhé a nechtěl jsem přijít, tedy aby jeden z nich nepřišel k nějaké úhoně. Jinde se člověk dočte i toho, že je máme pustit k sobě a nechat je a oni si to třeba i "vyříkají" (to bych nedoporučoval). No ale prostě ten den byli pak už puštění furt spolu, měli se k sobě hezky, hned si probírali peříčka a byla to láska na první pohled. Ale první noc stejně spali každý v jiné kleci. Penny ve své velké, R2 v takové menší, kterou mám spíše jako transportní. Druhý den jsem je pouštěl spolu už rovnou a když pak vlezli oba do velké klece, zkusil jsem je tam zavřít a nechal je tam. Pak zase párkrát pustil a druhou noc už prostě oba spolu spali v jedné velké kleci. Možná ještě za zmínku stojí, že Penny už tenkrát sama spávala v pelíšku, ale R2 na to nebyl zvyklý a spal přichycený na mřížce klece - no a Penny s ním držela basu a spali spolu přimáčklí, většinou někde v rohu klece. Edit: pelíšek je dávno pryč, je to nebezpečný předmět!

Při případném odchytu papouška je možné použít třeba síťku (podobnou jako na motýly). Je to zpravidla rychlý chvat a je to bezpečné pro obě strany. Při jakékoliv manipulaci papouška v ruce dáváme především pozor na to, aby měl stále volný hrudník a mohl pohodlně dýchat a nedošlo k nějaké kompresi. To v krajním případě může skončit i smrtí.

Co se týče změny chování - parťáka jsem pro Penny pořizoval z důvodu, že jsem změnil práci, měl jsem na ni méně času a začala být taková trochu odtažitá, smutná, méně mazlivá. Takže přišel partner v podobě Ártíka, který, jak jsem již psal, byl od začátku agresivní - jeho postoj se příliš nezměnil, mě toleruje a já se s ním nemažu, když je potřeba. Penny je stále více odtažená, ale spolu si rozumí a to je to nejhlavnější :)

Můžete podpořit náš web :)

Jednoduše pomocí následujícího QR kódu. Děkujeme :)

f