Ručně dokrmený papoušek, pyrura

Rozhodujete se pořídit si papouška? Jistě na vás ze všech stran křičí v inzerátech "ručně dokrmený papoušek". Volit raději ručně dokrmeného nebo papouška odchovaného pod rodiči? Opět je to spíše můj soukromý názor, mám doma jen pár let dva pyrury, nicméně několik let vedu i FB skupinu, kde se sdružují další především „mazlíčkáři“ a tedy čerpám ze zkušeností ostatních. Po všech zkušenostech bych už nyní spíše volil papouška odchovaného pod rodiči, klidně i z voliéry, ve správný čas odebraného (cca 3 měsíce od vylíhnutí) do domácího „chovu“. Nepočítejte na 100% s tím, že papoušek, ručně dokrmený, bude totální mazel, jak občas můžete na nějakých fotkách, či videích vidět. Papoušek, se kterým si můžete dělat „co chcete“, mazlit ho, hladit, aby vám ležel v dlani na zádech – takových je spíše méně a není to zárukou ručně dokrmeného. Je to z části charakterem papouška a pak samozřejmě naším osobním přístupem k chovu, výchově papouška.

Mazel vs bestie :)

Jaké jsou výhody nebo nevýhody ručně dokrmeného papouška?

Výhoda je prakticky jediná, a to, že papoušek je již víceméně zvyklý na ruku a částečně ochočený. Ale již zde může vzniknout nevýhoda. Papoušek si zvykne na ruku chovatele a to především ve spojení s krmením. Ve spoustě případů pak z této prvotní výhody mohou pramenit jisté nepřijemnosti spojené s výchovou a dalším ochočováním papouška. Takový papoušek pak může postrádat přirozený respekt k rukám, prstům jako k jednomu z komunikačních prostředků mezi ním a novým člověkem. Toto pak ve spojení s individuální dominancí některých jedinců může přerůst až v útoky na člověka ve snaze získat v novém prostředí nadřazené postavení. Jakkoliv tato situace není neřešitelná, klade to na nového chovatele vyšší nároky stran důslednosti, trpělivosti i psychické a fyzické odolnosti nejen během procesu seznamování a ochočování, ale mnohdy po celou dobu společného soužití (například i můj R2).

Nevýhod je spousta, začíná to u chovatelů, kteří nemají příliš zkušeností s ručním dokrmováním a mohou nadělat spousty chyb. Špatně načasovaný odběr, špatná technika dokrmování, občas nesocializovaní papoušci na další papoušky, nesprávný odstav papouška. Jednou z nejhorších variant je, když vám chovatel řekne, že si poslední dny papouška dokrmíte sami a on si tím pádem na vás více zvykne. Je to pověra, neplatí to a takovému chovateli se raději vyvarovat (navíc přeci mu nebudete platit za to, že jeho práci doděláte vy sami). Další potíže vznikají nesprávnou stravou. Důležité je také to, že papoušek přirozeným krmením rodiči získává i ochranné látky, které rodiče mají ve voleti a předávají je mláďatům. Ano, mláďata rodiče krmí alespoň 3 týdny a pak jdou k ručnímu dokrmu, ale v přírodě je rodiče krmí minimálně 8 týdnů, pak teprve vylétají z „budky“ a postupně přecházejí na pevnou stravu (pokud se bavíme o pyrurovi). Tedy mateřské protilátky získávají déle a mají přirozeně více posílenou imunitu. Podobně jako u savců, kdy získávají protilátky k posílení imunitního systému z mateřského mléka. K nevhodnému zlozvyku dochází také technikou krmení, ke konci, kdy dostávají krmení přímo z prstů, můžou si na to rychle zvyknout a následně to pak vyžadovat štípáním do prstů a očekáváním, že dostanou potravu. Chovatel má vůči tomu třeba posunutý práh bolesti, novému majitele toto může vadit. Rodiče je hned v brzkém věku vychovávají, kdy jim ukáží, co smí, nesmí, učí se určité vzorce chování a samozřejmě vzniká i lepší socializace v „hnízdu“ se sourozenci. Naprosto vymazlený papoušek, bez úplné možnosti vyrůstat se svým druhem a naučit se po "papouškovsku" alespoň základy chování (dokrmovaný jedináček), může být v budoucnu velkým problém. Pyrura zelenolící

Další možností odchovu je, kdy odchov probíhá někde uvnitř bytu, domu, ale pod rodiči. S tím, že rodiče jsou na lidi zvyklí a celkem dobře tolerují to, že si je občasně vyndáme z budky a zvykáme na lidskou ruku. Probíhá kroužkování, čištění budky, kontrola mláďat a částečné mazlení.

Pořízení ručně dokrmeného papouška

Je důležité ujasnit si, co tím získáme? Jenom ruční dokrmení? Papouška zvyklého na ruku? Ochočeného papouška? Je potřeba se optat chovatele, za co si vlastně připlácíte vyšší částku. Někdy je ruční dokrmení „nevyhnutelné“, když rodiče mláďata odmítnout sami krmit nebo je mláďat příliš a nezvládli by všechny, atd. 

Pokud již chcete ručně dokrmeného papouška, chce to najít opravdu zkušeného chovatele, který vám podá co nejvíce informací. Je dobré si prohlédnout chov, zázemí, nicméně ne vždy to jde a chovatel vás nemusí nutně pustit do chovatelského zázemí. Důvodů může být několik, zejména rušení papoušků sedících na vejcích nebo mláďatech, stres z nových osob a v neposlední řadě jsou to důvody bezpečnostně/zdravotní. Vše je ale o domluvě. Papoušek musí být při prodeji vždy řádně odstaven, ať už ručně dokrmený či pod rodiči. Musí tedy již samostatně přijímat normální stravu, být plně opeřen, musí již umět jistě i létat. Některá mláďata mají poškozená ocasní pera, je to většinou proto, že se učí lézt po pletivu a první peří si zničí (není závadou). Papoušek musí působit zdravě, být zvědavý. Měl by mít vždy čisté oči, nozdry bez výtoků, čisté okolí kloaky. Je dobré zkontrolovat i všechny drápky, někdy se může stát, že jim nějaký chybí – pak je to již na domluvě, jestli vám za nějakou takovou „vadu“ poskytne prodejce slevu. Ke koupi doporučuji vždy kupní smlouvu. Slušný chovatel by vám měl poskytnout i nějakou krmnou dávku do začátku, poskytnou množství informací, odpovědí na vaše otázky. Záleží pak i na domluvě, ceně, někteří poskytnou i jednoduchou transportní přenosku.

Žádná poučka, příklad není na 100%. Z ručně dokrmeného papouška bude mazel jako blázen a voliérového neochočíte pořádně nikdy, ale totéž platí právě i opačně. Ruční dokrm vs odchov pod rodiči – z obojího je to 50:50, že bude mazel. Dále je důležité i to, že i papoušek prochází pubertou a jeho chování se může měnit, a i na toto může mít někdy negativní vliv ruční odchov. Celý článek je spíše varováním, protože podstatná část chovatelů vám rizika a nebezpečí neřeknou. Papoušek není savec, jako pes nebo kočka, se kterým se běžně mazlíme. Má zobák a drápy a musíme s tím počítat. Pozor také na překupníky nebo chovatele, kteří překupníky podporují tím, že kupují mláďata k dokrmení. Ale to už jinde jsme...

Díky Michalovi a Evě za pomoc s textem :)

Doporučuji také přečíst třeba:

Níže můžete zanechat svou zkušenost, ať už s ručně dokrmeným pyrurou nebo odchovaným pod rodiči, a to klidně z pozice mazlíčkáře či chovatele. Pomůže to i dalším, kteří se rozhodují :)

Nahoru